www.untitled-13.blog.cz

www.untitled-13.blog.cz

HOME

Navigation:
||Den za dnem || Souboje mysli || S foťákem v ruce ||



Prosinec 2009

Dvatisíceděvět

31. prosince 2009 v 15:36 | Black__blighT |  Denní apokalypsa
Leden - vlna štěstí, hrozně moc štěstí, láska - ta opravdová, usmíření s nejlepší kamarádkou, prostě ŠTĚSTÍ.

Únor - nejhroší měsíc, nejhorší narozeniny, rozchod, konec, dno, bláto, smutek, vzpomínky, slzy, slzy, slzy, PRÁZDNO.

Březen - vzpomínky, slzy, jaro, PRÁZDNO.

Duben - pomalinké smiřování, ohledy dopředu (se smrtepným sebezapřením), změna oblékání, utužování vztahu s nejlepší kamarádkou.

Květen - Skořenice, kalení, neemo, díra v hrudníku, ale menší prázdno.

Červen - ohromné překvapení, šílená naděje, náhlý odjezd do Kutné Hory, BEZMOC, prázdno, spaní u Šejviho, kalení, kalení, kalení, hezký vyznamenání.

Červenec - prázky, volno, výkyvy nudy a úžasné zábavy, Opaťák, sluníčko, opálená kůže, Skořenice, pařby, kalení, seznamování se.

Srpen - prázky, volno, výkyvy nudy a úžasné zábavy, Opaťák, sluníčko, opálená kůže, Skořenice, pařby, kalení, seznamování se.

Září - nemoc, nemocnice, sračka, na umření.

Říjen - nemoc, nemocnice, sračka, na umření, potom celkem fajn.

Listopad - ABSOLUTNÍ ŠTĚSTÍ, kamarádi, láska, škola, doma, zdraví - všechno dobrý.

Prosinec - špatné období, rozchod, prázdno, těšení se na konec tohoto proklatého roku. SILEVSTR!


Rok 2009 byl nejhorším v mým životě. Pevně doufám, že ten další bude lepší.
Musím však říct, že jsem vděčná za ty zkušenosti. Jsem daleko chytřejší, dospělejší a silnější. Ale i přesto trvám na tom, že se těším na to, co přinese rok 2010! :))
A hodlám to dnes rozjet :D.

HAPPY NEW YEAR
Terinka

ŠTĚÉÉDREJ VEČÉÉR NÁÁSTAL..

24. prosince 2009 v 15:23 | Black__blighT |  Denní apokalypsa
Tak máme dvacátéhočtvrtého. :)
Docela mě mrzí, že nějak nejsem schopna vnímat tu kouzelnou atmosféru, která mi každoročně dobije energii. Letos pro mě bude směrodatný asi spíše Silvestr.

Každopádně, cukroví je napečeno, kapr se obaluje, stromečky nastrojeny, dárky (skoro) zabaleny. :D

Nevím, mám smíšené pocity.

A ještě k tomu se mi do toho motaj pocity, který teď rozhodně řešit nechci, napětí mezi ex, rozjíždění něčeho nového, co snad ani nechci a pořádné NEukončení toho starého.
Tak jak mám pak zpívat koledy? :D

...

Přeji Vám všem krásné Vánoce. Ať si to zní jako klišé.
Nezapomínejte, že nezáleží na ceně dárků, ale na atmosféře, kouzlu okamžiků a především na tom, že se lidé mají mít rádi.

Tak se mějte rádi a pozdravujte Ježíška =P.
Terinka

"POUŠŤ JE KRÁSNÁ PRÁVĚ TÍM, ŽE NĚKDE SKRÝVÁ STUDNU" - Antonie de Saint Exupéry: Malý princ

14. prosince 2009 v 20:02 | Black__blighT |  °Souboje mysli
Nemilosrdný vítr.
Krutý vítr.
Vichřice v mém srdci.

boj
slzy
krize
lítost
bolest
apatie
prohra
výčitky
samota
marnost
upřímnost
ukřivděnost

Existují lidi, kteří si zaslouží trpět.
Věřím na osud, věřím, že některé naše kroky jsou prostě předurčeny, že určité věci se mají stát, zároveň však věřím i na to, že máme možnost volby.
JÁ MÁM TRPĚT.
Nevím, co má se mnou osud v plánu, nevím.
Ale jedno vím, v tomto období MUSÍM TRPĚT. Není to ani tolik moje vina, že trpím. Má se to dít. A moc bych s tím neudělala, jakože se pokouším a bojuju a můj cíl rozhodně není trpět.
Jsem něco jako železo, musím projít žárem a pak zchlazením, abych byla tvrdá.
Je to egoistické tvrdit, ale připadá mi, že osud má se mnou nějaké plány.
Pro něco si mě připravuje.
Šlechtí mě.
Šlechtění bolí.
Ta procedura mě buď zabije, nebo přinese kvalitní výsledky.
To už jsou rizika výroby.

Toužím být šťastná.
V zelené louce na zelené zemi, ve fialových šatech, pod barevnou duhou, žlutým sluncem a průhlednými kapičkami rosy v trávě.
Ruku v ruce s inteligentním hnědovlasým klukem, pro kterého by bilo mé červenočerné srdce.
S možností vstát, rozběhnout se a sejít se s kamarády a dlouho, dlouho si povídat.
A ráno jít ven s pejskem, pak do školy, dobíhat a klidně i nestihnout autobus, podívat se na nějaký film s rodiči.

TO JE TEN SVĚT, KTERÝ CHCI, proboha NECHCI MOC.


A obešla bych se i bez alkoholu, víte.
Pro ten svět bych se vzdala spousty věcí.

CO JE INTIMNOST?

9. prosince 2009 v 22:31 | Black__blighT |  °Souboje mysli
Šíleně mě irituje holení intimních partií.
No vážně, nebaví mě to. Často si říkám, že by to chtělo vynaleznout kouzlo, něco jako "čárymáryfuk, chloupky dolů", mnohé by to usnadnilo.

Ale jak praví jedna skupina na facebooku "bobr patří do přírody, ne do kalhotek".
Mám teď speciální pěnu pro citlivou pokožku. Ale nevidím žádný rozdíl. Moje pokožka je snad ještě citlivější než dřív.

Myslím, že mnohé z vás částečně pohoršuje, či mírně nesouhlasíte s tím, že takovýhle věci píšu na net, kde si je může přečíst každej. Já to ale vidím jinak, to, co je pro většinu lidí intimní věcí, pro mě nemá význam.

Chci říct, za daleko intimější považuju svoje myšlenky.
Kundu a kozy má každá holka. To, co se mi honí v hlavě ale neví NIKDO.
A když vám tady takový útržky mejch myšlenek sděluju, můžu vám klidně říct i to, že mě nebaví holit si genitálie. Je to méně podstatné.


Strašně bych chtěla, aby mě aspoň jeden člověk dobře pochopil. :D

Chtěla jsem vám říct ještě něco, ale asi by to bylo nezáživné a nějak se mi to nechce skládat dokupy. Tak snad příště. =o*
Terinka

AGAIN, again, again...

7. prosince 2009 v 18:10 | Black__blighT |  °Souboje mysli
[N-dubz - I need you]

Tak, jak jste si asi všimli novej dezz. Je to graficky strašný, ale tak co, vánoční... :D
Popravdě řečeno se mi z těch Vánoc už zvedá kufr. A to nemám ještě ani jeden dárek. Nechci vidět, co bude, až to všechno budu schánět. :D

Tak jsem přemýšlela...
Hodně věcí nechci dělat, protože jsem líná. To je jasné. Část věcí ale nechci dělat, protože mi jednoduše nedávají smysl. Jenže navenek to vypadá jako lenost.
Tak kupříkladu - stlaní postele.
Absolutně nechápu jeho smysl, jelikož ráno poté co odejdu z bytu, jsem půl dne ve škole, pak přijdu domů, hodím tam tašku, jdu ven, a pak už je večer a jdu spát, takže si musím rozestlat. Když přijde návštěva je to něco jiného, je to kvůli estetice, to chápu. Ale sama pro sebe si stlát postel? Ne, nevidím důvod :D.

Čímž se vlastně dostávám k dalšímu ožehavému tématu - ÚMORNOSTI STEREOTYPU.
Stereotypy mě žerou a často si slibuju, že až budu mít svůj život plně ve svých rukou, nedopustím je, tedy, budu se snažit stereotypní činnosti co nejvíc omezit.
Něco ale zůstane stejné pořád, kupříkladu rána. Ranní hygiena, upravování. To mě ničí, každé ráno, před každou procedurou se mi do toho celého koloběhu strašně nechce, už jen proto, že je to pořád stejné.

Jenže něco člověk prostě musí...
Divím se, že tenhle článek píšu zrovna teď, mám období, ve kterém mě stereotyp zrovna moc netrápí. Asi mi to prostě jen přišlo na mysl. :)

Ach, kéž by byl svět jen o kapičku fialovější...
(a teď zrovna nemyslím co se týče stereotypu)
Terinka

TOUHA PO NOVÉ IDENTITĚ.

5. prosince 2009 v 20:08 | Black__blighT |  Denní apokalypsa
Strašně moc si přeju mít něco nového. Ne nějakou ledajakou věc. Chtěla bych novou identitu. Tu možnost začít odznova. Děsně mě láká založit si nějakej novej internetovej profil na nový stránce, kde jsem ještě nikdy nebyla zaregistrovaná. Jenže všichni jsou teď nalezlí na facebooku, tak z toho nejspíš moc nebude.

Stala se jedna věc. Razantně jsem pohla s tím velkým DÍLEM, co píšu. Došla jsem až k tý vůbec největší věci, kterou chci dostat z hlavy. A musela jsem si dát pauzu. Pauzu ve který sedím a píšu tenhle článek, protože tamtu událost nejsem schopna ze sebe dostat. Nejde to, a to jsem myslela, že psát o tomhle bude nejsnadnější, že to musí ven. Myšlenky mi hlavou běží, ale prsty nepíšou. Bojím se to znovu otevírat. Brečím. Ne, nesvíjím se v záchvatu, ale po obou tváčřích mám mokrou stopu. vrací se mi všechny ty pocity, jako klec, klec do který mě chce někdo zavřít, klec před kterou pořád utíkám.

Jednou z toho udělám knihu. A pojedu a dám mu ji přečíst. I kdybych si to měla vytisknout na vlastní náklady. TO PŘÍSAHÁM.



Půjdu se asi radši podívat na nějakej filmek.
Dokončím to zítra. Snad... doufám, že to nezabalím jen kvůli tomu, že se mi nebude chtít. Ne, já budu bojovat, jsem přece BOJOVNICE! =)
Terinka

NA ROZCESTÍ

4. prosince 2009 v 16:55 | Black__blighT |  Denní apokalypsa
Přeběhlo mi po prstech neodolatelné svědění. Touha psát. Tu už jsem dlouho nepocítila.
Ale zjišťuju, že bych se nejspíš měla naučit všema deseti, páč takhle je to vážně hrozný, v poslední době jsem skoro vůbec nepsala, maximálně tak něco na facebooku, ani na icq už tolik nechodím, tak mi chybí ten trénink pro mejch ztěží pět a datluju si to hezky třema a ještě s překlepama. :D
Opět jsem nemocná, ne, mě vážně VŮBEC neznepokojuje fakt, že ve škole to mám dosti nahnuté, a když říkám dosti, myslím tím dosti.

Ta radost předchozího článku byla euforická -> vypařila se.

Začínám trochu někam patřit, ale chci to brát křehce, protože jinak to zase vezme za svý. Tím teď myslím své Kamarády a Kamarádky.

A dál?

Můžu teď regulérně mít dlouhej vztah. O kterým jsem celou dobu tvrdila, že ho chci.
Jenže s tím borcem...prostě tam není chemie. Z mé srany není.
A já nevím, co mám dělat.

Hledat dál a nenacházet?
Překonávat se, dát mu šanci a zkusit to?
A ztratit tak tu maličkou šanci u toho, co si s ním tak rozumím, z předchozího článku?

Znám se. Nechám tomu volný průběh jako vždycky, a nakonec přijdu o všechno.
Neumím se rozhoupat k žádnému řešení, protože se bojím, že cokoli udělám, může být jedna z těch fatálních chyb, kterých později lituji.

Celý život se motá jen kolem milostných vztahů a mě už to vskutku unavuje řešit.
Nepřipadá vám?
Terinka